POHLED FREYI

Probudilo mě pípání přístrojů a tichý šepot tlumených hlasů. Soukromý nemocniční pokoj byl spoře osvětlený, drahé přístroje monitorovaly mé životní funkce a do paže mi vedla kapačka. To všechno však ustoupilo do pozadí, jakmile jsem spatřila tři povědomé postavy sedící na židlích kolem mé postele.

Roman, Zane i Jace tam byli všichni – živí a celí, ačkoli vypadali, jako by prošli pekle