POHLED ZANEA

Sledoval jsem, jak Alistairova helikoptéra mizí za horským hřebenem a odnáší ženu, kterou jsem miloval, i naše nenarozené dítě, a v hrudi jsem ucítil puknutí, jaké jsem dosud nezažil. Nebyl to zármutek – zármutek člověk cítil, když o někoho definitivně přišel. Tohle byl čistý, soustředěný vztek smíšený se zoufalou jistotou, že roztrhám každého, kdo by mi stál v cestě k jejich záchraně