Usměvavý mnich z Východního štítu se chystal zmocnit Stelly a Lyry, když vtom ze strany ucítil slabý vánek.

Uvnitř se ušklíbl s pomyšlením, že kdokoliv se odvážil zasáhnout, přecenil své síly. Vystrčil dlaň, již naplněnou vnitřní silou.

Pak spatřil, kdo to je – pohledný mladík, kterému nebylo ani dvacet.

„Nezná své místo,“ zamumlal s úšklebkem.

V očích mu chladně blýsklo a přidal do dlaně dalších