Lidé ze studentské rady se vyhrnuli z restaurace, ještě plní dojmů z večeře. Smích se rozléhal ulicí, jak se rozdělovali do skupinek a mířili k usedlosti Elmridge.

Pro většinu z nich byla Elmridge legendou – místem opředeným přepychem, o němž se mluvilo, ale nikdo ho nespatřil na vlastní oči. Dnes večer, díky Carterovi, měli konečně šanci překročit její bájné prahy. Nikdo si to nechtěl nechat ujít