Uvnitř simulované zóny pouštního žáru byl Carter promočený potem a jeho opálená kůže se leskla divokou, živočišnou energií.

Pár členů týmu se už z pískových jam vyhrabalo a chladilo se studenou vodou.

Carter však zaťal zuby a zůstal zasypaný, snášeje spalující žár. Věděl, že s každou vteřinou, kterou navíc vydrží, nabírá sílu – a posouvá se o krok blíž k tomu chlapovi.

„Cartere, co to vyvádíš? Chc