Slunce stále nemilosrdně pražilo, ale horkem už se nikdo netrápil – ne proto, že by jim nebylo teplo, ale protože byli příliš omráčení, než aby to vnímali.

„Počkat... číslo jedna?“ zašeptal někdo hlasem, který sotva držel pohromadě.

Celá jednotka tam stála s otevřenou pusou a mozek jim vypověděl službu. Jméno Kaelen Vance jim teď v hlavách znělo hlasitěji než kdy dřív.

Alexander, Magnus... Ti chla