Pohled Sieny

Ostrý vítr mi pronikal skrz kabát, když jsem stála na schodech policejní stanice v centru a svírala telefon tak křečovitě, až mi zbělely klouby. Policistova slova do mě bušila s každou další slabikou.

Žaludek se mi stáhl do bolestivého uzlu. Země mi pod nohama jako by uhýbala, a tak jsem se musela chytit zábradlí. Vzpomněla jsem si na otcovu tvář, když jsem ho udala – nebyl ani v šoku