Sienin úhel pohledu

Sluneční světlo proudící skrz Gideonova francouzská okna působilo spíše jako reflektor namířený na mou klec než jako požehnání. Zamrkala jsem proti tomu jasu, na okamžik dezorientovaná, než se na mě realita znovu zřítila – Gideonův střešní apartmán, jeho paže kolem mě z minulé noci, jeho vůně stále ulpívající na mé kůži.

Telefon mi na nočním stolku zavibroval. Znovu.

Natáhla js