Pohled Sieny

Manhattanské panorama za okny od podlahy ke stropu zářilo, když mě Gideon konečně pustil, ustoupil a hřbetem ruky si setřel slzy z tváře. Sklopil oči a hlas měl stále chraptivý. "Omlouvám se. Že jsem tě nechal, abys mě viděla takhle... tak uboze."

"Uboze?" Chytila jsem ho za ruku a cítila v jeho prstech lehký třes. "Gideone, víš, na co jsem zrovna myslela?"

Zavrtěl hlavou a odmítal se