Valerie byla ohromená, ale cítila se při rozhovoru s Evanderem tak uvolněně, že se veškerá únava vytratila.

„Půjdeš už spát? Zítra se za tebou přijedu podívat,“ řekl Evander.

„Ano. Dobře, bratře,“ souhlasila Valerie.

„To je dobře. Dobrou noc, princezno,“ popřál jí Evander a Valerie mu před zavěšením také popřála dobrou noc. Pak se postavila.

Přede dveřmi uviděla stín a uhodla, komu patří. Hřálo ji