Vance zkroutil rty do výsměšného úšklebku. „Vsadím se, že se ti z toho pocitu zrovna dvakrát dobře nedělá.

„No tak, řekni něco. Upřímně, umírám touhou si tě poslechnout.“

Kaelen nic neřekl. Rty mu pobledly a ztratily veškerou barvu.

Žil už dvakrát. Byl svědkem lidstva v jeho nejodpornější podobě.

Strávil roky pátráním po pravdě, dostatečně dlouho na to, aby poskládal stopy a dospěl k odpovědi.

Pře