POHLED DRAVENA

Ticho v mé pracovně bylo nesnesitelné.

Dolehlo na mě jako závaží, těžké a dusivé, obepínalo každou myšlenku, která se snažila vyplazit z mé hlavy. Byl jsem tu od chvíle, kdy jsem se vrátil do paláce – dveře zamčené, závěsy zatažené, oheň vyhaslý.

Nechtěl jsem nic cítit.

Nechtěl jsem přemýšlet.

Chtěl jsem jen být otupělý.

Stůl přede mnou byl posetý papíry, většinou hlášeními, kterých