POHLED KAELIE

"Jsi zrůda," vyprskla jsem a slova ze mě vyletěla jako drápy. Hlas se mi lámal, byl syrový a roztřesený, ale bylo mi to jedno. "Ztělesněné, zvrácené zlo."

Žena zaklonila hlavu a zasmála se — jasně, potěšeně, jako bych jí právě vysekla tu největší poklonu.

"Zlo?" Setřela si z oka imaginární slzu. "Ne, drahoušku. Chytrost. Ovládala jsem je všechny a ani jeden z nich neměl sebem