POHLED RONANA

Stál jsem tam jako úplný pitomec a zíral na ty dveře, jako by se měly otevřít jen proto, že si to tak moc přeju. Čelo jsem tiskl na chladné dřevo, jehož léta se mi zařezávala do kůže, ale sotva jsem to vnímal. Jediné, co jsem cítil, byla bolest na hrudi, ostrá a neutuchající, jako by ze mě někdo vyřízl kus masa a nechal tu ránu krvácet. Sigrid byla na druhé straně – moje družka, žena