POHLED SIGRID

Svět se ke mně vracel po střípcích – chlad omývající mou kůži, silné paže obemknuté kolem mého pasu jako záchranné lano a slabá vůně mýdla smíchaná s něčím hlubším, primitivnějším.

On.

Připadala jsem si, jako bych se vznášela, ponořená do vody, která tišila oheň běsnící v mém nitru. Těžká, dezorientovaná víčka se mi zachvěla a otevřela a trvalo vteřinu, než mi všechno zapadlo na své