POHLED SIGRID

Ložnice byla vyhřátá a tichá. Jediné světlo pocházelo z tlumené záře lamp a měsíčního svitu, který pronikal skrz závěsy.

Stála jsem před velkým zrcadlem a uhlazovala si sytě smaragdovou róbu, která obepínala mé tělo, jako by byla ušitá přímo pro mě. Připadala jsem si krásná – dokonce mocná – ale v žaludku mi pořád poletovali nervózní motýlci. Dnešní večer byl Kaeliin první ples v