POHLED RONANA

„Co tím myslíš, že se mnou nepůjde? Je to můj zasraný syn, Ronane!“

Nadiniin hlas práskl tichou zahradou jako bič. Stála na okraji cesty, pěsti zatnuté, tvář rudou zuřivostí. Oči měla zavrtané do Nica, který byl schoulený na Sigridině hrudi, malé ručičky pevně omotané kolem jejího krku a tvář zabořenou v křivce jejího ramene.

Pohled na něj, jak se drží Sigrid – mojí družky –