RONANŮV POHLED

Ležel jsem opřený o čelo postele, ruce složené za hlavou a oči zavřené. Prostěradlo chladilo na mé holé kůži, v pokoji bylo ticho, až na tiché šustění, jak se Sigrid pohybovala kolem. Zrovna jsme uložili Nica do postele – pohádka byla přečtená, pusy rozdané, a malé paže nás oba pevně objaly, než se mu oči konečně zavřely. Ta klidná malá tvářička mi stále ležela v srdci pokaždé,