Když vcházíme hlouběji do domu Alfy, málem se mi zvedne žaludek.

Uf.

To místo jimi páchne – Lucindina přesládlá vůně stále ulpívá na stěnách jako hniloba. Biančin pach – hořký a zkažený, přesně jako ona sama – visí ve vzduchu a mísí se se slabým pižmem Thanea.

Je to nevolnost vyvolávající. Ohromující. Dusive.

Instinktivně se přesunu blíž k Valenovi a natisknu se mu k boku, jako bych se mu chtěla v