„Vidíte?!“ ušklíbnu se a prudce namířím paži na Sabine – napodobujíc přesně to, jak kdysi mířila ona na mě, jako bych byla jen špína pod nohama. „Ty jsi ten podvodník. Ten podvrh. Ukovala jsi náhrdelník – takový, který po právu náleží mně, pravé dceři Alfa krále.“

Odmlčím se, abych popadla dech, a pak zařvu: „A za toto rouhání proti královské pokrevní linii žádám trest smrti! Stráže, chopte se jí!