Opatrně položím Talii na chladnou mramorovou podlahu a odhrnu jí vlasy z obličeje. Dýchá trhaně, nepravidelně – ale její tělo začíná znovu zářit a stříbrné žilky pulzují pod její kůží jako tekutý měsíční svit.

„Talio…“ zašeptám a ucouvnu přesně ve chvíli, kdy se její tělo ještě jednou prohne – a pak vybuchne v záblesku oslepujícího světla.

Místností projede společný zděšený výdech. Když světlo poh