Celiiny oči byly zarudlé. „Kdyby nebylo tebe, netrpěla bych. Jak sem vůbec můžeš přijít a předvádět se? Jsi vůbec hodna mojí matky, která kvůli tobě zemřela? Chovala se k tobě dobře, ale po smrti se jí nedokážeš podívat do očí!“

Byla rozzuřená a doufala, že na Sloanině tváři spatří ten starý známý uhýbavý a zahanbený výraz.

Sloane však klidně přisvědčila: „Byla na mě hodná. Aby ti urovnala cestu,