Lyra

„Zdálo se ti o tvé matce, Lyro,“ řekl táta.

„Byla jsi se svou matkou, Lyro,“ ozvala se Sable.

Zalapala jsem po dechu; Sable i táta promluvili ve stejný okamžik. Ani jednomu z nich jsem nevěděla, co říct. Táta se na mě díval s neskrývanou starostí v očích. Pokusila jsem se o slabý úsměv, abych ho uklidnila.

„Jsi v pořádku, beruško? Nechceš pomoct dobalit?“ Hleděl mi do očí a snažil se vyčíst,