Pohled Killiana

„Coro?“

To jméno mi vyklouzlo ze rtů dřív, než ho můj mozek stihl zastavit. Jediné, zoufalé slovo viselo hlasitě a těžce v přítmí restaurace a prořízlo tichý jazz hrající z reproduktorů.

Žena sedící v nedalekém boxu zkameněla. Její hnědé oči se přes tu krátkou vzdálenost vpily do mých. Uplynul jeden trýznivý úder srdce. Pak druhý. V jejím pohledu se mihl jakýsi syrový, nečitelný zá