Pohled Killiana

Mé oči zůstávaly upřené na východ z restaurace ještě dlouho poté, co se skleněné dveře zaklaply. Něco na té plavovlasé ženě mi drásalo hruď. Linie jejích ramen. Obranný způsob, jakým se pohnula, když se polekala. Duch, kterého jsem nedokázal polapit.

Valeriin pronikavý hlas prořízl šum v jídelně. „Nemůžu uvěřit, žes té lidské děvce udělal dítě, zatímco jsi měl dál hledat svou osudo