Zpražil mě tvrdým pohledem, ale neřekl ani slovo. Nijak jsem se nesnažila ten pohled luštit, donesla jsem mu kávu a položila ji před něj na psací stůl.

„Díky,“ pronesl a spíš to jen tak zabručel.

„Rádo se stalo,“ odpověděla jsem a čekala, až se napije.

Místo toho však šálek odsunul stranou. „To bude všechno, Valerie. Musím se vrátit k práci.“

I když bych to udělala nejraději, nemohla jsem mu násil