Pohled Killiana

Když jsme vešli do domu a zamířili do obývacího pokoje, nespouštěl jsem z otce oči. Tam se neposadil, jen zůstal přešlapovat uprostřed místnosti. Udělal jsem totéž – nehodlal jsem si sednout, dokud stál on. Valerie, která šla v závěsu za námi, se s radostí usadila na pohovku. Pokrčila nohy v kolenou a zastrčila si kotníky pod sebe jako dychtivá školačka, která se nemůže dočkat drbů