Aureliiny prsty hbitě tančily po klávesnici. Během několika málo okamžiků se stránka zaplnila vzorci a znaky.

Tobin stál jako opařený.

Na čele mu vyvstala vrstva studeného potu a suchým hlasem se zeptal: „Tohle je... ten recept?“

Aureliiny prsty se nezastavily, ale klidně a zřetelně vysvětlovala: „Přesně tak. Tohle je upravená receptura.“

„Upravená? Proč upravovat?“ Zdálo se, že Tobinovi něco svit