Melody už byla bledá jako smrt. Zmítala se v ní divoká vzdorovitost promíchaná se strašlivou hrůzou.

Bradley se ze všech sil snažil situaci zachránit: „Slečno Vanceová, pane Blackwoode, má nezdárná dcera je nerozumná. Před časem vás oba urazila. Hned ji přiměji, aby se vám omluvila. Hezky na kolenou.“

Poté s divokým výrazem zařval na Melody: „Na co ještě čekáš? Omluv se!“

Melody se pod jeho řevem