Celá skupina lidí vyběhla ven. V davu těkaly Sabrinině oči neklidem, jak běžela s ostatními.

Marinu už určitě našli – na rtech se jí na okamžik mihl posměšek.

Běželi za dětským pláčem k bazénu. Uviděli Marinu, jak leží promočená na zemi a spodní část těla má zbrocenou krví.

Rowan klečel vedle ní, svíral její šaty a srdceryvně plakal.

„Maminko, vzbuď se! Maminko, neumírej!“

Všem přítomným zatrnulo.