Aurelia působila bezvýrazně, když se její oči střetly s těmi Mabelinými.

V jejích očích se ta stoletá bytost s laskavým zevnějškem rázem proměnila v jedovatého hada.

A její zkažený jazyk cílil namířen na její děti.

Aurelii se v tu chvíli krví rozproudil čistý vztek a zvedl se jí žaludek hrůzou.

Takový chlad a strach ještě nikdy předtím nezažila.

Náhle ale vše pochopila.

Mabel zčistajasna projevila