„Přestaň! Slez ze mě, ty šílená děvko!“ Trenton se svíjel a ječel, ale Sloane do něj bušila dál a její ticho bylo děsivější než jakýkoli válečný pokřik.

Trenton se pod ní kroutil, snažil se Sloane setřást a postavit se na nohy, ale ona ho tiskla k zemi jako mrtvá váha. Žádné zmítání ji nedokázalo odhodit.

Sloane měla zaťaté zuby a oči jí planuly. Nemluvila – jen do něj s děsivou, neochvějnou zběsi