Přesto malování hluboce milovala, a tak Celiinu laskavost neodmítla. „Nemějte strach, profesorko Costová. Umění se nevzdám,“ usmála se.

Už od dětství to byl její jediný koníček. Jedině malování jí dokázalo přinést opravdový, tichý klid. Ať se dělo cokoliv, nehodlala o něj přijít. Jenže její nitro už nebylo takové jako dřív.

Celia vycítila to, co zůstalo nevyřčeno, a hruď jí znovu sevřela tíseň. Sl