„Nemusíte na mě vztáhnout ani prst!“ vykřikl Brunt.

Seděl zhroucený na podlaze; ještě před chvílí to byl namyšlený starý lišák, ale teď nevypadal o nic líp než chromý papírový tygr.

Zcvrklý, bezmocný, naprosto vyčerpaný.

Zavolal a hlas se mu v tichu třásl.

Dokonce i jeho elitní oddíl Azurových křídel byl nyní zcela vydán na milost a nemilost vrahům z Umbra Sanctum.

Cesta zpět pro něj už neexistova