V očích se jí zalesklo, ostře jako svit hvězd.

„Jo, strašně moc pro mě znamená...

Je to rodina.“

Byl nenahraditelný – někdo, bez koho si Lexi svůj svět nedokázala představit.

„To musí být hezké...“ zamumlal Korg s teskným úsměvem.

Sklopil zrak a povzdechl si: „Musí to být hezké, mít rodinu.“

Každý měl svou vlastní minulost, své vlastní jizvy z dob dávno minulých.

Korg byl jen jedním z těch bezvýzn