Tiše se zeptala: „Lexi, děje se něco? Trápí tě něco?

„Proč mě nechceš přijmout?“

Nepatrná vráska mezi jejím obočím mluvila jasně – tohle ji doopravdy trápilo.

Žuch.

Lexiina noha dopadla do louže a přiměla ji náhle zastavit.

„Cože? To prší, nebo co? Hlava mě nějak divně studí – jako by mi na ni kapala voda…“

zamumlal Trey a přejel si rukou po hlavě.

V té době už skupina postoupila hluboko do lesů O