„Nevím, o čem mluvíš, šéfko!“ řekl Frostbite a snažil se znít klidně, v očích se mu však mihl neklid.

Pravdu měl na jazyku, ale Frostbite pevně zaťal zuby a odmítal ji pustit ven.

Jeho pohled byl ostrý, plný kalkulu.

Jeho vůle však byla ještě silnější a nutila ho mlčet.

Ruce, které schovával pod stolem, se mu nepatrně chvěly.

Dokonce i jeho klouby, obvykle tak pevné, se pod Lexiiným drtivým tlakem