Sebrala jsem klíče z háčku u dveří a přes rameno houkla: „Až budeš odcházet, zamkni prosím tě dveře i okna a proboha se už nenamáčej do žádných dalších sraček.“

Když jsem sešla dolů, zahnula jsem doprava a vydala se na cestu dlouhou dva bloky k mému psímu salonu. Pokud mě paměť neklamala, mělo mi dnes přijít na mytí nejmíň deset psů a další tři na stříhání. A až budu hotová, můžu se těšit na večer