Rozhlédnu se po místnosti. Ostatní muži stojí na stráži a tváří se, jako by neposlouchali a ani je to nezajímalo. Ačkoli jsou v místnosti další lidé, připadám si, jako bychom tu byli jen já a Conti. „To pořád nevysvětluje, proč jsi mě unesl a odtáhl do svého hotelu. Mohl jsi prostě přijít a požádat o mě.“

„A tvůj přítel by mě nezabil vteřinu poté, co bych prošel dveřmi? No tak.“ Nakloní se dopředu