***Milena***

Z vysokého okna ložnice jsem probodávala Rafaela pohledem. Klouby prstů mi zbělely, jak jsem křečovitě svírala sametový závěs. Dole na pěstěném nádvoří kráčel po pozemku, jako by právě neroztříštil můj život na milion ostrých střepů. Už jen při pohledu na něj se mi vařila krev. Procházel se po panství jako arogantní predátor, na kterém zkáza, již způsobil, nezanechala sebemenší stopu.