***Rafael***

Se svraštělým obočím jsem se podíval na hodinky a vystoupil z auta. Pohledem jsem sklouzl ke dveřím, za kterými Milena před skoro dvaceti minutami zmizela.

Trvalo jí to moc dlouho. Děje se snad něco?

Udělal jsem krok k brance, ale vtom mi v náprsní kapse saka zavibroval telefon. Vytáhl jsem ho, přejel po displeji a přiložil si ho k uchu. „V kanceláři budu za pár minut.“

„Proto nevolám