***Rafael***

Už se setmělo a měsíc vyšel v plné síle. Ostré reflektory ozařovaly každý kout vily tak jasně, že temnota jako by téměř neexistovala.

S něhou v očích jsem hleděl na Milenu, která pokojně spala na lůžku. Zvuk jejího tichého dechu mi zněl jako konejšivá ukolébavka z dětství.

Ještě jsem se ani nestačil vzpamatovat z hrůzy, jež mě ochromila před malou chvílí, když bezvládně ležela na okra