***Milena***

Rychle jsem se od něj odtáhla a s vyděšenýma očima se otočila; pohled mi padl na Silvanova shrbená ramena a ruce, kterými si chránil hlavu.

Vypadal k smrti vyděšený, hrudník se mu při těžkém oddechování zbrkle zvedal a klesal. A za ním byla zeď rozrytá stopami po kulkách; z úst mi unikl ostrý, dlouhý výdech, když jsem si uvědomila, že Rafael vystřelil jen do zdi, ne na něj.

„Do prdele