O několik hodin dříve…

***Milena***

„Pospěš si, Milenko,“ pobízela jsem ji, zatímco jsem pohledem přejížděla pohovku a hledala telefon, abych ho pak hodila do kabelky přehozené přes rameno. „Přijdeme na tu schůzku pozdě.“

„Už jdu,“ ozvala se z ložnice a spěšně vyběhla ven. „Hotovo,“ zazubila se.

„Tak pojď,“ usmála jsem se, vzala ji za ruku, vykročily jsme ven a já za námi zamkla dveře.

Když jsme k