***Milena***

„Au,“ procedil ten muž naoko uraženě a ve světle hnědých očích mu zaplála škodolibost. „To bolelo, ale chápu, jak matoucí to pro tebe musí být, takže ti to odpouštím.“

Nepřestávala jsem mu hledět do očí a horečně jsem v duchu pátrala, komu je tolik podobný; ani jsem nemrkla. A přesto jsem si za nic na světě nedokázala vzpomenout, ať jsem přemýšlela, jak jsem chtěla.

„Působíš trochu zt