Marcella se probudila s tichým zasténáním, když jí sluneční paprsky pronikající závěsy okna ložnice dopadly na tvář. Nemyslela si, že v noci vůbec dokáže usnout, protože jí v tomhle domě připadalo všechno jaksi nepohodlné a cizí. Trvalo jí chvíli, než se vyrovnala se skutečností, že už není v klášteře. Ještě se úplně nepřizpůsobila, ale věděla, že to potrvá jen krátce.

Odkopla přikrývku a zamířila