„Co jsi do toho proboha dala, že je to tak těžké?“ hekl Dane, když z kufru auta vytahoval poslední Marcellino zavazadlo, sotva dorazili k jejímu bytu. Střelil po ní pohledem, ale dočkal se jen jejího nepatrného, zlostného zazírání.

Ta mu nikdy neodpustí. Byla to pravda, se kterou se už téměř smířil. Téměř. Snažil se celou situaci zlehčit, protože s ním za celou cestu nepromluvila ani slovo, ale ja