Pohled Hazel:

Kousala jsem se do spodního rtu a stála na místě, neschopná se pohnout. Přítomní si mé existence vůbec nevšímali. Ani mě to nepřekvapovalo; vsadila bych se, že kromě blízkých rodinných přátel mě v té místnosti nikdo neznal ani nepoznal. Po letech strávených v kleci, kdy jsem nespatřila světlo světa, jsem v hloubi duše věděla, že pro tyhle bavící se lidi neznamenám vůbec nic. Stála js