Pohled Hazel:

„Pane Vane, kam mě vezete?“ zněla jsem trochu úzkostlivě a dotkla se šátku, který mi zakrýval oči před světlem. Neměla bych propadat paranoie – vždyť jsem přece se svým manželem a ten by se o nic nekalého nepokusil, ale z nějakého důvodu jsem byla neklidná a zvědavá, kam mě veze.

„Křehulko, ty mi nevěříš?“ zeptal se mě svým klidným, hlubokým a hřejivým hlasem, a i když jsem mu nevidě