Pohled Vanea Silase Adlera:

Rozrazil jsem těžké dubové dveře dědovy pracovny bez zaklepání, panty zaskřípaly, jako by i samotná místnost věděla, že jdu do války. Musel jsem tomu přijít na kloub. Dostat z něj pravdu. Seděl ve svém koženém křesle, záda rovná jako meč, a kouř z dýmky se líně vinul vzduchem – přestože sám ani nekouřil. Jen tu věc držel v ruce jako rekvizitu, symbol dávné moci, které s